Všechno to začalo třemi vyprodanými koncerty Hradišťanu v lednu 1999 ve Stellenboschi v jemné záři afrického měsíce v úplňku, lidé aplaudující vestoje, jedinečné souznění duší v hledišti i na pódiu, kdy se připojil k muzikantům marimbista a virtuózní hráč na tradiční africké nástroje Dizu Plaatjies, "primáš" Amamponda, jedné z nejslavnějších jihoafrických kapel, aby pak společně zazpívali v mlaskavém jazyce Xhosa oblíbenou Shosholozu v moravské úpravě.
Víš, vždycky si na cestách píšu deník, tentokrát jsem to jednoduše nestíhal. Musím si své zážitky teprve utřídit. A možná to ani neudělám a nechám to vše na sebe působit jako jednotnou Fantazii tisíce proměnlivých motivů - jakousi jednotu růzností - píše Jirka Pavlica po návratu domů - se spoluprací s Dizu to myslím stále vážněji, mluví mi z duše, musím to nechat uzrát.
Že by se neuvěřitelné stávalo skutečností?
"Juri, my brother !" - Dizu vřele objímá Jirku, mléčně bílé pivo a v bělmu svítící černé oči v přítmí shebeen při houslích - to byla nezapomenutelná neděle 31. října 1999. Dopoledne plánujeme s Dizu v jeho domečku v townshipu Langa nyní už stále více zhmotňující se přání - cédéčko s Jirkou, domluvu pak zpečetíme místní specialitou mqomboti, pivem, které se podomácku vaří z kukuřičné mouky, v hloubi černošského předměstí, kam bychom se bez Dizu nikdy netroufli vydat. Cihlové domky se střídají s přístřešky sbitými z prkýnek, v uličkách je živo, dospělí postávají, posedávají a klábosí, děti všude kolem nás zvědavě pokukují. Dizu vchází do jedné chatrče, vlastně místní hospody - shebeen - a po chvilce se vrací pro nás, že můžeme jít dovnitř: na udusané hliněné zemi zaplněné lavice, staví před nás pětilitrovou plechovku a my koštujeme - trochu kyselejší, připíjíme si se všemi, Jirka vezme housle a zahraje - bariéra je prolomena, už nejsme bílí vetřelci, zpívají nám na oplátku, ženy se hned rozkolébají do rytmu, Jirka se chytá jejich melodie.
Africká poznání a vjemy mě zvláštním způsobem osvobozují, chtělo by se létat na ptačích křídlech obrazně i fyzicky. Stále je v tom onen PROSTOR, OBZOR, NEKONEČNO, VESMÍR, teď bych mohl začít vyjmenovávat všechna ta zastavení v říši nevšedna, ale stejně bych je neuměl slovy popsat, možná si je raději schovám do té třinácté komnaty a ona se pak objeví v pravý čas a třeba v hudební podobě - to už zní slibně! Projekt pomalu nabývá konkrétní podoby i v rozhodnutí vydavatelek "Lotosek" náš sen realizovat.
"Džita, my sister, to jsem rád, že voláš, yes, těším se na Juri, yes, mám zájem o spolupráci, yes, nachystám pro Juri materiály, yes, seženu muzikanty na natáčení, až Juri přijede " - a je tady květen 2000, přijíždí Jirka a na hudební fakultě Kapské univerzity se točí první část podkladů za nadšené spolupráce Dizuových studentů všech barev pleti a různých afrických jazyků.
Stav ke dni 4. 8. 2000 : "Dizu, můžu tedy potvrdit, že přijedeš 20. září do Prahy?".
"Yes, Džita, my sister, yes.˝
28.9.2000 společný koncert v Brně: Dizu s čelenkou z per na hlavě, v africké haleně, bosky - teď je to pro změnu publikum v Divadle Husa na provázku, které aplauduje vestoje a nechce hudebníky pustit.
Dizu s Jirkou a dalšími muzikanty pak natáčí druhou část ve studiu Slováckého divadla v Uherském Hradišti, ani mu nestačíme ukázat krásy Prahy - příště !
Kdy? Na křtu CD s názvem Mys Dobré naděje, splněného snu, v dubnu 2001 v Praze!
Gita Fuchsová,
generální konzulka ČR v Kapském Městě,
1996-2000
"Jsme stejní, jsme jiní, jsme…", zpívá se v jedné písni tohoto CD. Je dobré, když víme, že každý jsme odněkud a toto různorodé dědictví si s sebou neseme, ať jsme kdekoliv. Je také dáno, že náš lidský osud prožíváme stejně - od narození a dětství přes první lásky k plnosti života, v dobrém i zlém, až po odchod z tohoto světa.
Přál bych si, aby každý našel na tomto albu mnohovrstevnatost - tak trochu svár duše s tělem, intimitu i monumentalitu, vůni dávných věků i současnou inspiraci, barevnost často už zapomenutých hudebních zvuků, poetiku africké nebo české lidové poezie, moudrost biblického Kazatele i čistotu výpovědi čtrnáctileté studentky, autorky textu Mysu Dobré naděje. A třeba také chlapskou zjihlost z toho, že dcera Anička a Dizuův syn Batathua mají dnes už více než rok. Vždyť je to naděje…
Jiří Pavlica
Multiinstrumentalista, zpěvák, tanečník. Pochází z kmene Mpondomse, žije v Kapském Městě, kde je členem skupiny Amampondo a lektorem tradiční africké hudby na místní universitě.
Hudebník, zpěvák, hudební skladatel. Dlouholetý vedoucí muziky Hradišťan, působil v řadě jiných hudebních seskupeních (nejnovější sdružení Talant). Žije v Brně a v Uherském Hradišti.
1 | Naslouchej | Dizu Plaatjies, Jiří Pavlica/africká poezie | 1:35 |
2 | Vstávej | Dizu Plaatjies, Jiří Pavlica/africká poezie, Jiří Brabec | 6:46 |
3 | Člověk a země | Jiří Pavlica/lidová poezie | 3:37 |
4 | Dávná píseň | Jiří Pavlica/Jiří Brabec | 4:36 |
5 | Ženitba | Jiří Pavlica/Jiří Brabec | 5:27 |
6 | Svatební | Dizu Plaatjies, Jiří Pavlica/africká poezie | 2:59 |
7 | O zrození | Jiří Pavlica/Jiří Brabec | 2:58 |
8 | Svět se mi vznášel | Jiří Pavlica/Jiří Brabec | 3:35 |
9 | Click Song | Dizu Plaatjies /africká poezie | 2:25 |
10 | Vrátíš se mi | Dizu Plaatjies, Jiří Pavlica/africká poezie, biblický text | 3:10 |
11 | Studánka | Jiří Pavlica/Jiří Brabec | 3:35 |
12 | Boly časy | Dizu Plaatjies, Jiří Pavlica/africká poezie | 6:03 |
13 | Píseň pohřební | Dizu Plaatjies, Jiří Pavlica/africká poezie | 3:50 |
14 | Mys Dobré naděje | Jiří Pavlica/Vlasta Slívová | 6:23 |
15 | Uspávanka pro Aničku a Batathua s počítáním oveček | Dizu Plaatjies, Jiří Pavlica/Jan Skácel | 3:43 |
Total Time: | 60:44 |
Účinkují:
Jiří Pavlica - housle, niněra, grumle, ochlebky, trumšajt, sólo zpěv (1, 2, 3, 5, 8, 10, 11, 14, 15)
Hradišťan:
Alice Holubová - sólo zpěv ( 4, 7, 14)
David Burda - klarinet, zobcové flétny, křivé rohy, zpěv
Milan Malina - cimbál, zpěv
Lubomír Svatoš - housle, zpěv
Aleš Kropáč - viola, zpěv
Dalibor Lesa - kontrabas, zpěv
Talant:
Josef Fojta - klávesy, varhany, bicí nástroje, perkuse
Jan Vašina - saxofony, basklarinet, ranket, pumort, křivé rohy, zvířecí rohy, malý cimbál /
Ďusi Burmeč - kytary
Jaroslav Panuš - basová kytara
Ctibor Bártek (host) - bicí souprava (8, 12, 14)
Ondřej Jalůvka (host) - elektrická kytara (5, 12)
Michal Zpěvák (host) - syrinx (4, 11)
Wihanovo kvarteto (13):
Leoš Čepický (1. housle)
Jan Schulmeister (2.housle)
Jiří Žigmund (viola)
Aleš Kaspřík (violoncello)
Ars Brunensis Chorus (3, 11, 14)
Dizu Plaatjies - marimba, uhadi, unklungs, kayomba, hosho, jembe, mbira, solo vocal (1, 3, 5, 9, 12, 15)
Mzwanele "Zwai" Muimbi - percussion, marimba, vocal
Mzwakhe "Bishop" Hlatshwayo - percussion, marimba, vocal
Khaya Vara - percussion, marimba, vocal
Pankiso Nkululeko Emmanuel Ngondo - solo vocal (10), jembe, marimba
Nandipha "Stanage" Nojilana - solo vocal (3, 6)
Pamela Gongxeka - vocal
Thanchwe Malgas - vocal
Nobulumbo Rhalarhala - vocal
Neliswa Moya - vocal
Sbor zpěváků z townshipu Langa / Langa township chorus
Natočeno v květnu 2000 (University of Cape Town), v září 2000 a v únoru 2001 (studio Slováckého divadla Uherské Hradiště)